Jaké jsou zdravotní dopady radaru
Blízkého okolí radaru se týkají následující možné vlivy: Elektromagnetické záření emitované samotným zařízením, riziko úniku chladiv, maziv nebo paliva dieselagregátu, vliv provozu na obyvatelstvo a důsledky rozšiřování základny v souvislosti s řešením problematiky její obrany.
Mikrovlnné záření z radaru má potenciálně podobné účinky na živé organismy jako záření běžné mikrovlnné trouby, rozdíl je především v úrovni intenzity zářivého toku, o jejíž skutečné velikosti dosud vládní zdroje neposkytly věrohodné údaje. Je například známo, že obsluhy radarů ve zvýšené míře trpí zákalem oční čočky – vyloučena však nejsou ani další možná onemocnění způsobená zářením. Jedním z úskalí dosavadních výzkumů a z nich vyplývajících hygienických norem je skutečnost, že zpravidla berou v úvahu pouze tepelné účinky homogenního záření a jejich dopady považují za pouze dočasné. Možné dopady vysokých okamžitých hodnot proudů indukovaných mohutnými jednorázovými pulsy v nervové soustavě jsou dosud velmi málo prozkoumány. Je již nicméně doloženo, že za určitých podmínek může dojít i k nevratným změnám ve struktuře ozařovaných tkání. Stejným směrem ukazuje i použití elektromagnetického záření jako jedné z metod vyvolávání genetických změn.
Pod budovou základny má být umístěn velký podzemní rezervoár s naftou sloužící k pohonu dieselového agregátu, který vyrábí elektrickou energii pro celý objekt. Zařízení však vedle toho spotřebovává i velké množství potenciálně škodlivých chladiv a maziv (freony, oleje). V amerických materiálech hodnotících dopad podobných staveb je problematika možných úniků tekutých chemických substancí při běžném provozu soustavně podhodnocována a otázka řešení případných havárií (dopravní nehoda cisterny, únik během přečerpávání do podzemního rezervoáru nebo případně netěsnost rezervoáru samotného) není zmíněna prakticky vůbec. Všechny tyto záležitosti je ovšem třeba při posuzování možných vlivů stavby na blízké okolí vzít v úvahu, zejména z hlediska rizika znečištění a přírodního prostředí na povrchu, atmosféry nebo podzemních zdrojů pitné vody.
