Radarová obrana

Oficiální místa opakovaně tvrdí, že dvojice základen – v České republice a v Polsku – by byla schopna ubránit velkou část evropského území, včetně území, na němž základny leží, proti útoku mezikontinentální raketou nebo raketou středního doletu.

Dosavadní testy protiraketového systému, který byl navržen a postaven v Bushově „protiraketové pětiletce“ v letech 2000 – 2005 (až do současnosti probíhá opravování jeho nedostatků), prokázaly, že v podmínkách velmi vzdálených operačnímu nasazení se pravděpodobnost zásahu cíle pohybuje kolem 50%. Testy byly ovšem nerealistické, a to z řady důvodů: Po několika prvních testech se ustoupilo od použití realistických klamných cílů, protože senzory je nedokázaly odlišit od skutečné bojové hlavice; během testů jsou obsluze i navigačnímu personálu v hrubých rysech známy základní letové parametry cíle; testy probíhají za vybraných atmosférických podmínek a v denní dobu, která senzorům usnadňuje identifikaci a zaměření cíle atp.

Protiraketové obrana v ČR a Polsku je také určena především k ochraně území USA. Předurčují ji k tomu technické parametry. Je konstruována k sestřelování raket ve střední fázi letu, nikoliv raket již padajících na naše území. O tom, že má radar a antirakety chránit i Českou republiku, se začalo hovořit až poté, kdy myšlenka vybudování americké základny u nás narazila na nečekaný odpor veřejnosti. Systém najednou změnil zničehonic parametry.

Není dosud jasné, jak by nás tento radar s antiraketami měly ochránit před raketami středního a krátkého doletu či střelám s plochou dráhou letu. Pokud vládní představitelé mluví o obraně proti všem druhům raket, pravděpodobně předjímají výstavbu dalších systémů, které budou určeny primárně k ochraně radaru v Brdech. O nich však raději nikdo nemluví.